Porozumění zapouzdření dat ve vrstvě OSI a jejích typech

Napsal někdy někdo z vašich čtenářů?dopis? Pokud ano, samozřejmě, když ji chcete odeslat, vložte kus papíru do obálky a doplňte jej známkami. Účelem je usnadnit poštovní služby při třídění dopisů podle zamýšlené adresy.

Jinými slovy, obálky a známky fungujíjako identita, která rozlišuje mezi písmeny, jakož i odkaz v procesu odesílání k cíli. Představte si, že kdyby byl dopis zaslán bez těchto dvou položek, určitě by se nedostal na místo určení.

To platí také při balení zboží. Aby se na místo dostalo bez překážek, musí být obal zabalen do papíru, kartonu nebo balení ostatní úhledně doprovázené jménem a adresou příjemce. Při doručení zásilky tak nebude kurýr zmaten.

Proces zapouzdření lze ilustrovattak. Nebyly však dodány dopisy ani zboží, ale data. Zapouzdření způsobí, že data mají identitu, která může být rozlišujícím prostředkem mezi ostatními daty. Zapouzdření také pomáhá datům hladce dosáhnout příjemce. Tentokrát budeme diskutovat význam enkapsulace dat a typy enkapsulace dat. Pokud máte zájem to zjistit, přečtěte si níže uvedený přehled významu enkapsulace dat.

Definice zapouzdření dat

Zapouzdření je proces přidání záhlaví a přívěs na datu. Jednoduše řečeno, lze jej také interpretovat jako proces balení dat. Když hostitel odešle data do jiného zařízení, projde procesem zapouzdření. Data budou zabalena s informacemi o protokolu na každé vrstvě modelu OSI (Open System Interconnection).

Každá vrstva komunikuje pouze s vrstvoustejné na přijímači. Pro interakci vrstvy používají PDU (Protocol Data Unit), která ukládá řídicí informace, které se pak přidávají k datům v každé vrstvě. Obvykle se drží záhlaví vpředu pole data, ale někdy je možné najít i za sebou.

Zapouzdření nastane, když je protokol vnejnižší vrstva přijímá data z protokolu na vyšší vrstvě a umisťuje data do formátu, kterému protokol rozumí. Proces je transparentní. To znamená, že vrstva nemusí znát počet dalších vrstev, které jsou nad nebo pod ní. Dělají pouze svou práci.

Úkolem odesílatele je přijímat data z horní vrstvy a poté je zpracovávat podle funkcí protokolu. Dále stačí přidat záhlaví a pokračujte do vrstvy pod ní. V přijímači je úkolem přijímat data z nejnižší vrstvy a před uvolněním je zpracovat podle funkcí protokolu záhlaví a pokračujte k horní vrstvě. Odtamtud záhlaví a data v předchozí vrstvě budou považována za nová data, která jsou poté uvedena záhlaví.

Typy zapouzdření dat

Existují dva typy zapouzdření dat, včetně:

1. HDLC (High Level Data Link Control)

HDLC je protokol vrstvy datového spojenívyvinutý ISO (Mezinárodní organizace pro standardizaci). Byl vyvinut ze standardu SDLC (Syncronous Data Link Control), který byl navržen kolem 70. let. HDLC se používá jako obal a odesílatel balíčků nad odkazem point-to-point. Také mengzvládnout přenos dat na plný duplex a funkce správy propojení.

Protokol, který poskytuje služby orientované na připojení a bez připojení k provedení bezplatné komunikace používá synchronní sériový přenos chyba mezi dvěma body. Definuje strukturu rámování Vrstva 2, která umožňuje kontrolu chyba a řízení toku pomocí oficiálních prohlášení. Každý rámec má stejný formát, kontrolní i datový.

Při odesílání rámců prostřednictvím synchronních odkazů neboasynchronní, propojení nemá mechanismus pro označení začátku a konce rámce. Z tohoto důvodu však používá k označení začátku a konce každého snímku ohraničení vlajky nebo rámečku.

Samotná HDLC je zapouzdření výchozí používá na rozhraní nebo rozhraní synchronní sériové číslo Cisco Router. Společnost Cisco ji vyvinula tak, aby ji překonalaneschopnost poskytnout podporu multiprotocol. Ačkoli cHDLC (jiné jméno pro Cisco HDLC) je ve vlastnictví společnosti Cisco, ale společnost umožňuje mnoha prodejcům použít ji na jejich zařízení. Rámec cHDLC obsahuje pole (pole) k identifikaci zapouzdřeného protokolu. Číslo porovnává standard HDLC s cHDLC.

2. PPP (Point-to-Point Protocol)

PPP je protokol zapouzdřenísítě, které se často nacházejí na síti WAN (Wide Area Network). Stává se průmyslovým standardem, který běží ve vrstvě datového spojení. Protokol byl vyvinut na počátku 90. let s cílem překonat různé problémy v SLIP (Serial Line Internet Protocol), který podporuje pouze adresování statických IP adres uživatelům klient.

PPP je díky svému výkonu mnohem lepší než SLIPrelativně rychle a nabízí opravu chyb a dynamické vyjednávání relace bez zásahu uživatele. Kromě toho také podporuje simultánní síťové multiprotocol.

Point-to-Point sám původně vypadal jakoenkapsulační protokol, který zpracovává přenos IP přes spojení point-to-point. Má také standardy pro přiřazování a správu IP adres, bitově orientované a asynchronní synchronní zapouzdření (začít nebo zastavit), konfigurace spojení, síťové multiplexovací protokoly, testování kvality spojení, detekce chyba a možnosti vyjednávání, například vrstva síťové adresy.

Jednání o komprimaci dat PPP tuto funkci podporují poskytováním rozšiřitelný LCP (Link Control Protocol) a skupina NCP(Network Control Protocol) k vyjednávání volitelných konfiguračních parametrů a zařízení. Kromě IP podporuje PPP také další protokoly, včetně DECnetu a Novell IPX. Informace o enkapsulaci dat ve vrstvě OSI. Doufáme, že článek o významu enkapsulace dat může čtenářům poskytnout nahlédnutí.